Už se zase motáme do norských záležitostí

Máme zde další případ odebrání dítěte české matce v Norsku. V České republice sice nikdo pořádně neví, o co ve skutečnosti šlo, ale všichni mají hned potřebu zase kritizovat Norsko.

První případ odebrání dětí je mediálně už pořádně propraný. Paní Michalákové byly odebrány děti norskými úřady. Dotyčná pani rozjela neuvěřitelnou kampaň a mediální masáž. I když nikdo neměl žádné informace, strhla se neuvěřitelná hysterie. Všichni požadovali sankce vůči Norsku. Jen už jsem čekal, až někdo přijde s tím, abychom Norům vyhlásili válku.

Do případu se kromě jiných zamotal i známý hokejový brankář Dominik Hašek. Když jsem ho viděl v televizi u paní Michalákové s tím jeho psem, bylo mi do breku. Ovšem ne dojetím, ale smutkem nad obrázkem, kam až může klesnout člověk, který byl kdysi hlavním hrdinou celého národa. Od té doby příběh úplně utichl. Paní Michaláková slibovala, že ukáže všem spis, který má k dispozici. Nikdy to ovšem neudělala. Zřejmě moc dobře věděla proč.

Dnes vyskočila v médiích další zpráva o odebrání dítěte. Přiznám se, že vůbec nechápu, proč česká média informují o odebrání cizího občana v cizí zemi. Asi je za vším jen obyčejný český pocit, že můžeme mluvit do všeho. I když nám do toho absolutně nic není. Nemáme snad dost vlastních problémů, které zaslouží řešení a které jsou pro naši zemi daleko důležitější, než co se děje někde v Norsku? Nicméně odezvu pod článkem měl případ obrovskou. Když jsem viděl nejrůznější í reakce, usoudil jsem, že nejen český novinář má potřebu diktovat ostatním, jak se mají chovat a co mají dělat.

Norsko je samostatná země se svými vlastními zákony. Jestli se nám jejich zákony líbí, nebo ne, není vůbec naše věc. A hlavně, není to vůbec podstatné. Pokud do té země chceme jet, případně v ní pracovat, je správné, že se budeme přizpůsobovat jejich zákonům. Když pojedete do Rijádu, je automatické, že po městě nebudou ženy chodit v šortkách a minisukních. Stejně, jako že na ulicích nebudeme pít alkohol. To nám přijde normální, tak proč stejně nerespektujeme zákony Norska? Zejména, když o problému víme úplné minimum. Vlastně jediné co víme a co jsme se dočetli, je hysterická reakce nějakého Petičního výboru. Sami chceme, aby imigranti u nás dodržovali naše a ne své zákony, tak proč se v této chvíli chováme jako nevycválaní imigranti a nerespektujeme zákony svobodné země?